Žijeme v jedinečné a přelomové době
Rozhovor – Karel Janeček
Karel Janeček je český matematik, vizionář a autor volebního systému D21. Je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Kromě toho založil také Nadační fond Neuron na podporu vědy, Nadační fond pomoci a Nadaci Karla Janečka. A je to také muž, který se nebojí mluvit nahlas o věcech, o nichž mají lidé problém mluvit i v soukromí. Se svojí ženou Liliou Khousnoutdinovou má dcerku Isabelu. Rozhovor s ním byl velmi přátelský a inspirativní.
Kdo je podle vás Karel Janeček?
Hmm… to je dobrá, ale těžká otázka (směje se Karel). Určitě mohu říci, že jsem mimo jiné milující muž, který miluje svoji ženu a rodinu. Dále jsem člověk, který dokáže vidět věci a události, jež se ještě nestaly, a nějakým způsobem tyto vize formulovat a vysvětlit. A také mám chuť, sílu a prostředky na to posouvat vývoj ve společnosti dál k lepší budoucnosti. Takže sociální reformátor.
Říkáte, že máte sílu věci posouvat dál, ale kde na to berete energii? To musí stát přece spoustu energie podporovat tolik projektů.
Člověk musí mít úžasnou ženu a děti, a to já naštěstí mám. Je pro mě důležité i sportovní vyžití. I když se přiznám, že mě v poslední době stál hodně energie soud o syna s bývalou ženou. Ten nedávno rozhodl zcela v můj prospěch a já se tak můžu se synem zase normálně vídat, z čehož mám ohromnou radost.
Když mluvíte o dětech, máte tři dcery a syna. Jaký jste jako otec? Jste přísný nebo to s vámi dcery umějí?
(Karel se směje) Jsem jedině přísný.
No, nějak vám to nemohu věřit, když se u toho smějete. Opravdu?
A tak do určité míry. Jsou věci, které jsou důležité a na těch si trvám. Občas se ale stává, že mě ty moje ženské přehlasují. Přece jenom s Lilií jsou na mě čtyři. Například když chtějí jít někde na dovolené nakupovat. Já u nákupů trpím, tak se musím odpojit a jít třeba do kavárny. Jednou na Islandu mně domluvily masáž a šly si po svém.
V jednom rozhovoru v rádiu jste říkal, že jste byl již odmala nadaný na matematiku. Mě by zajímalo, jak se to třeba v takových pěti letech dalo poznat?
Je pravda, že čísla a logické hry mě zajímaly a oboje jsem miloval, co si pamatuji, nicméně je pravda i to, že to ještě nic nedokazuje. Vaše otázka mě přiměla se více zamyslet. Myslím, že nejsilnějším argumentem je moje záliba v abstraktním myšlení, kdy jsem byl již jako malé dítě fascinován existencí záporných čísel na teploměru. Přitom pravdou je, že ve smyslu popisu reálných objektů existují přirozená čísla, která můžeme rozšířit pomocí zlomků na kladná racionální čísla, a ta dále na kladná reálná čísla. Mimo přímo „existentní“ kladná reálná čísla můžeme udělat abstraktní krok k páru nula a nekonečnu a následně do záporných čísel, nicméně tyto dva kroky jsou podle mého názoru v podobném řádu složitosti jako přechod od reálných čísel k imaginárním. Vysvětlení existence záporných čísel pomocí teploměru dnes nepovažuji za dostatečné. Koneckonců minimální teplota je absolutní nula (Kelvina).
A jaký jste byl v době okolo 21 let? Pamatujete si, jaké jste měl sny a přání?
Již v pubertě jsem si uvědomil, že aby člověk měl skutečnou svobodu, musí mít finanční nezávislost, a to v dnešním světě znamená být dostatečně bohatý. To není samozřejmě dobře, nicméně je to realita. Hned po sametové revoluci, ještě před mým 17. rokem, jsem začal podnikat. Chtěl jsem také vylétnout z rodinného hnízda, aby mi nemohl nikdo přikazovat, co mám dělat. V 21 letech jsem již byl plně samostatný a částečně i finančně úspěšný. Navíc se mi podařilo získat stipendium pro studium ve Spojených státech.
Jak jste to tehdy realizoval?
Moje první práce hned v roce 1990 byl prodej zmrzliny na Karlově mostě. Poté jsem se stal kamelotem – prodával knihy ve stánku na Hlavním nádraží. Po několika měsících jsem „upgradoval“ a stal se místo toho distributorem knih jiným kamelotům. Později, kolem těch 21 let, jsem pracoval na částečný úvazek jako matematik v Komerční bance.
Pojďme teď k Nadaci Karla Janečka. Jak vznikl nápad ji založit?
Již od dětství jsem věřil, že věda a výzkum jsou jedněmi z klíčových hodnot pro lidskou společnost. Poté, co jsem byl finančně velmi úspěšný, bylo mé rozhodnutí jasné – podporovat vědu a výzkum. Nejprve jsem začal na matfyzu, poté jsem podporu pojal systematicky založením nadačního fondu pro podporu vědy a výzkumu, dnes NF Neuron. O rok později vznikl Nadační fond proti korupci, dále pak Nadační fond pomoci a následující rok Nadační fond Karla Janečka (zkratka NFKJ). Prvotní myšlenkou NFKJ byla podpora vzdělávání a sociálních inovací, dnes se činnost NFKJ rozšířila o další skvělé projekty, jako třeba Laskavec.
V rámci vaší nadace Laskavec se 13. listopadu uskutečnila akce laskavý FuckUp. Účastnil jste se této akce? A jaká byla?
Ano, laskavý FuckUp je akce, která se koná ve spolupráci s NFKJ, konkrétně projektem Laskavec. Osobně jsem se jí 13. listopadu zúčastnil a byla to báječná akce.
Co si pod názvem FuckUp můžeme představit?
Akci, na které vystupují lidé, kteří jsou nějakým způsobem známí a vyprávějí o svých karambolech a průšvizích. A to je velmi inspirující pro kohokoliv. Protože lidé k těmto dnes velmi úspěšným lidem vzhlížejí a tímto mohou zjistit, že i oni měli pády a překonali je. Společně s Lilií jsme také rádi obdarovali lidi na ulici teplým oblečením nebo spacáky apod.
Takže to není jen nadace s vaším jménem, ale jste toho osobně součástí?
Ano, je pro mě důležité být součástí těchto báječných událostí. Chodím i na měsíční udělování ceny Laskavce.
Dalším projektem, který mne zaujal, byla 321 dílna. Napadlo mě, že by mohl být zajímavý pro podnikavé ženy, třeba i samoživitelky nebo na rodičovské dovolené. Je to tak?
Je to primárně pro neziskové, obecně prospěšné projekty. Něco, co má společenský přesah. Může to být ziskové, ale není to pro velké projekty, jejichž primární motivací je zisk. Nadace KJ také přímo podporuje projekty související např. se vzděláním.
Jak vypadá podpora v 321 dílně? S čím vším může případným zájemcům/zájemkyním tento projekt pomoct?
Celý program se skládá ze tří částí, které provedou účastnice a účastníky od nápadu až k investici. První částí je tříhodinový workshop konající se v únoru a v březnu po celé ČR. Účastníci se zde dozvědí, co je to business model a jak ho lze nalézt. Druhá část se bude konat v květnu a červnu. Jde o šestidenní workshop pro 7-10 dvoučlenných týmů, kterým za pomocí zkušených lektorů a mentorů pomůžeme ověřit, jestli je jejich nápad životaschopný v praxi. Třetí část se koná v listopadu a je pro týmy, které už mají první uživatele a platící zákazníky, chtějí se šířit dál a připravit se na investici. S absolventy jsme po skončení workshopu v kontaktu, monitorujeme vývoj jejich projektu, popř. je podporujeme dalším mentoringem. Do těch nejlepších projektů pak investujeme prostřednictvím investičního fondu Tilia Impact Ventures, ve kterém je prioritou společenský dopad a až na druhém místě finanční návratnost investice.
A jaký je rozdíl mezi tímto projektem a projektem UP21?
Zásadní. UP21 je analyzuje a dělá byznysové investice do startupů, jejichž cílem je primárně zisk.
Co byste chtěl sám za sebe říct lidem, čtenářům? Máte něco na srdci?
Věřím, že se blížíme k historické křižovatce dějin. Očekávám, že již brzy nastane zásadní změna života všech lidí, kterou nazývám Sociální singularita 21. Pouhou pasivitou se zničíme, protože dnešní svět je dlouhodobě neudržitelný z více důvodů. Věřím, že dokážeme přejít do nového světového uspořádání, budeme schopni spolupracovat a propojovat se na zcela jiné úrovni než dnes a využijeme i obrovský a dosud nevyužitý potenciál technologií dneška.
Jak jste na to přišel? Máte nějaké vize, nebo to je na základě nějaké pravděpodobnosti?
Vnímám, co se děje kolem. A je vidět, že hodně věcí je na hraně. Svět je jak papiňák plný konfliktů a hrozeb, a zároveň historicky ojedinělého potenciálu, kdy díky technologiím dnes můžeme žít ve světě bez materiálního strádání kohokoliv.
Za jak dlouho tu změnu očekáváte?
Zásadní a evidentní změny očekávám již za pár let, v roce 2021 již budou jasně viditelné. Klíčovým krokem je globální změna politických voleb na systém D21 založeným na efektu více hlasů.
Řekla bych, že jste optimista, mám pravdu?
Já bych řekl, že jsem realista. Když člověk něco dělá, tak nemůže myslet primárně na to, že se to nepovede, to pak nemá vůbec smysl s tím začínat. Člověk musí být připraven a vyrovnán s případným neúspěchem, nicméně svým jednáním a myšlením je třeba následovat svoji misi.
Jak byste chtěl, aby si vás lidé pamatovali, až tu nebudete?
(Karel chvilku přemýšlí) Ideálně jako někoho, kdo stál za revolucí demokracie a sjednocením společnosti ve 21. století.
Žijeme v jedinečné a přelomové době historie lidstva. Je dobré a důležité se zamyslet nad osobní zodpovědností, nad tím, co člověk může udělat, aby pomohl světu v tomto období krize a příležitosti. Zkusme se také zamyslet nad tím, co nás činí šťastnými. Věřím, že nás všechny činí šťastnými něco vytvářet, být kreativní, tvořit něco, co má hodnotu a určitý společenský přesah.
Karel Janeček
Přečtěte si další zajímavé články v lednovém čísle.
