Sylva Hankeová

Uměním do nitra ženy

Sylva Hankeová je umělkyní přeměňující hmotu na éterické sochy, které zobrazují krásu lidské duše. Plastiky alegorií ctností pomáhají lidem ztišit se a uvědomit si hloubku vnitřního světa. O její práci jsme si povídaly v následujícím rozhovoru.

Sylvo, můžeš našim čtenářům říct, jak ses dostala k tvorbě plastik a obrazů?
Narodila jsem se s duší umělce. Vnést neviditelnou krásu vnitřního světa do viditelného světa jsem se pokoušela prostřednictvím ruční tvorby už od dětství. Vztah k vyšší kráse a vznešenu ve mně pěstovala moje maminka, která byla učitelka. Milovala nejen výtvarné umění, ale viděla krásu ve všem a v každém člověku. I já jsem v průběhu života hledala způsob, jak se podělit o radost a krásu bytí s ostatními. A našla jsem svoje ruce, barvy a štětce, které se staly prostředníkem k vyjádření mého vnitřního stavu a k průchodu tvořivé energie skrze mne. Nejprve jsem malovala obrazy akrylovými a olejovými barvami, poté jsem samovolně přešla k vícerozměrnému vyjádření. Přestože nejsem akademická malířka, zcela intuitivně vznikají plastiky, které promlouvají k člověku naladěnému na stejné vibrace.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Co znázorňuješ ve svých plastikách?
To, co se snažím ve svém díle zachytit, je v podstatě nezachytitelné. Trojrozměrný obraz krásného ženského těla je jen nedokonalé zobrazení vnitřní krásy a vznešenosti, kterou nejde vidět lidským zrakem, ale vnímat srdcem.
Když tvořím obraz, vím, že nic nedělám. Vnímám prostor, ze kterého vše vychází, a zároveň sleduji ruce, jak tvarují hmotu, která roste spolu s obrazem. Všemi smysly vnímám to, co se právě před mým zrakem děje. Nepřemýšlím o tom, co vznikne, ale vychutnávám si tvorbu samu o sobě. Vím, že obraz, který vzniká, netvořím já, ale rodí se z prostoru, jehož jsem součástí, a jehož součástí je i ten, pro kterého obraz tvořím, i ten, kdo se na něho dívá.

„Člověk, jehož myšlení plastický obraz ve své konečnosti utiší, může zachytit cosi nekonečného, nedotknutelného a nepomíjivého, co není omezeno na prostor a čas. Prostřednictvím obrazu se tak může dotknout mystické krásy sebe sama.“

Pomáhají tvé plastiky a obrazy hlavně ženám?
Plastiky mohou nejen zkrášlit a zušlechtit jakýkoliv prostor, ale lze si prostřednictvím nich uvědomit něco, co je skutečnější, než dokážeme vnímat svými smysly. Nezobrazují jen krásu ženského těla zachycenou prostřednictvím ladných tvarů, symbolů a barev, ale odkazují na krásu, která je nepomíjivá.

Běžně krása znamená krásu vnější. Tedy to, co vidí oko, přitahuje pohled a uspokojuje smysly. Já se ve svých uměleckých dílech snažím zachytit to, co vyzařuje naše nitro a co skrze sochu nebo plastický obraz promlouvá k jeho pozorovateli.

Jakým způsobem se ti daří vystihnout vnitřní svět (duši) lidí? Podle jejich fotografie, nebo musí být dotyčná osoba přítomná?
Člověk, který si přeje, abych mu vytvořila plastiku tzv. na zakázku, nemusí být fyzicky přítomný. Stačí, abych znala jméno osoby, pro kterou mám plastiku vytvořit. Tento proces vznikání díla už není jen výsledkem přetlaku pravé mozkové hemisféry, ale i prozřením dané osoby, které se projevuje propojením obou hemisfér.

Při modelování osobní plastiky se nořím do poklidného jezera energie, ve které jakoby zmizím a neexistuje nic jiného než samotná tvorba. Rukám je umožněno, aby tvořily skrze mne originální dílo právě pro danou osobu. Nikdy nevím, jaký bude výsledek a zda se bude plastika dotyčné osobě líbit.
Co taková plastika lidem přinese a proč by si ji měli vystavit třeba doma na stěně?
Pokud je člověk vnímavý, může ho obraz alespoň na chvíli vtáhnout do prostoru nehmotného světa, v němž utichá mysl, nastává uvolnění a zavládne mír. Já tomuto meditativnímu stavu mysli říkám jedním slovem „krása s velkým K“.

Jak dlouho ti trvá udělat jednu plastiku, je to časově náročné tvoření?
Plastika nevzniká v čase, ale z prostoru vnitřního ticha, kde čas neexistuje.

„Pokud je člověk vnímavý, může ho obraz alespoň na chvíli vtáhnout do prostoru nehmotného světa, v němž utichá mysl, nastává uvolnění a zavládne mír.“

O co mají lidé nejčastěji zájem?
Člověk, který se ocitne v mé blízkosti, se setkává sám se sebou. Vnímá klid, který je i jeho klidem. A o ten je zájem největší. Jinak lidé projevují zájem o plastiky, e-knihy nebo vstupenky na kulturní akce, které pro ně v rámci projektu Transformační kultura a umění pořádám.

Napsala jsi knihu Umění vnímání vnitřní krásy, co v ní můžeme nalézt?
Knihu Umění vnímání vnitřní krásy jsem psala pro ženy, které touží poznat samy sebe a objevit svou vnitřní krásu. Paradoxně ji čtou hlavně muži. Krok za krokem vede čtenáře prostřednictvím jednoduchých meditačních cvičení k uvědomění si vnitřního stavu krásy bytí, který je v každém z nás mezi myšlenkami, slovy, emocemi i smyslovými vjemy. Je to kniha o kráse, která povznáší člověka do úrovně vědomí, ve kterém nalézá krásu, klid a vnitřní ticho.